|
|
Kompetence sester pečujících o dětské pacienty v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
TATEROVÁ, Kateřina
Práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je velmi rozmanitá. Sestra se především podílí na péči primární, která je souborem činností související s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a v neposlední řadě ošetřováním. Mezi další její kompetence lze řadit sledování a vyhodnocování psychomotorického vývoje dítěte a vytvářet tak stimulující prostředí pro jeho zdravý vývoj. Sestra během své práce zaujímá roli administrátorky, koordinátorky péče, edukátorky, ošetřovatelky, týmové hráčky, organizátorky a především komunikátorky. Prvním cílem této práce bylo zjistit kompetence sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Druhým cílem bylo zjistit postoj sester k navýšení kompetencí v péči o dětské pacienty v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Třetím cílem bylo zjistit jaké překážky vnímají sestry v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost. Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. K získávání dat jsme použili metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen deseti sestrami pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost z Jihočeského kraje s různou délkou praxe. Po doslovném přepsání rozhovorů s respondentkami jsme výsledky analyzovali pomocí otevřeného kódování metodou tužky a papír, kde jsme si stanovili sedm kategorií: Pracovní náplň sester, Odborné kompetence, Navyšování kompetencí sester, Přidat kompetence, Překážky v uplatnění nových kompetencí, Vykonávané úkony nespadající do kompetencí, Edukace. Výsledky jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech empirické části této práce. Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastěji využívané odborné kompetence sester v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost jsou očkování, kontrola fyziologických funkcí a odběry biologického materiálu. Postoj sester k navýšení jejich kompetencí byl převážně kladný. Pouze dvě respondentky uvedly, že by žádné nové kompetence nepřidaly. Nové kompetence, které by respondentky přivítaly, jsou odběry a výtěry bez ordinace lékaře, administrativa, základní fyzikální vyšetření, předepisování chronické medikace, edukace diabetiků a edukace hojení ran. Mezi překážky, které sestry vnímají v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost, byly uvedeny omezené výkony v ordinaci, nadmíra pacientů a lékař. Zbylých sedm respondentek odpovědělo, že žádné překážky nevnímají. Věříme, že tato bakalářská práce by mohla sloužit jako přehled o zájmu sester k navýšení jejich kompetencí a jako studijní materiál pro zdravotníky i širokou veřejnost pro orientaci v dané problematice a zároveň přehled pracovní náplně sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
|
|
|
Odborná způsobilost členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí na území okresu České Budějovice
MRÁZ, Ondřej
Tato diplomová práce přináší přehled o problematice jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Její hlavní zaměření je na odbornou přípravu členů jednotek a odbornou způsobilost funkcí velitelů a strojníků jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí. Začátkem je představen základní legislativní rámec týkající se dané problematiky. Dále je popsána struktura jednotek v návaznosti na plošné pokrytí jednotkami požární ochrany. Představen je i pojem akceschopnost, který je pro tuto práci důležitý. V neposlední řadě je zde představena samotná jednotka sboru dobrovolných hasičů obce a závěr teoretické částí je věnován odborné přípravě a odborné způsobilosti. Praktická část je zaměřena na úroveň znalostí všech členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Rovněž se diplomová práce zabývá odbornou přípravou a odbornou způsobilostí z hlediska rozsahu, a zdali je vůbec tato odbornost v jednotkách realizována. Vyhodnocení probíhá formou dotazníkového šetření a testových otázek u náhodně vybraných jednotek sborů dobrovolných hasičů z okresu České Budějovice. Jedná se o respondenty z řad velitelů kategorie JPO III a V, strojníků kategorie JPO III a hasičů kategorie JPO III a V, v celkovém počtu 150 dotazovaných. Na základě správně vyhodnocených odpovědí z vědomostní části dotazníku, je zjištěna průměrná úroveň znalostí u jednotlivých funkcí a také úroveň znalostí všech dotazovaných. Z těchto znalostí a také z výsledků SWOT analýzy je následně navrženo řešení vedoucí ke zvýšení kvality odborných znalostí. Komparací vyhodnocených otevřených otázek z druhé části dotazníku a analýzy SWOT je zjištěn rozsah prováděné odborné přípravy a způsobilosti v jednotkách. Rovněž je zjištěna skutečnost provádění odborné přípravy a odborné způsobilosti v souladu s právními předpisy. Z těchto poznatků jsou navrženy změny vedoucí k zefektivnění odborné přípravy a odborné způsobilosti.
|
|
|
Eticky problematické oblasti inspekcí kvality sociálních služeb
BICKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se věnuje etické problematice inspekcí kvality sociálních služeb. První část se zabývá pojetím kvality v kontextu sociálních služeb. Popisuje vývoj sociálních služeb a současné zakotvení v právním řádu České republiky. Dále se práce soustředí na systém inspekcí a její metodiku. Třetí kapitola se zabývá etickým rozměrem inspektorské profese. Zaměřuje se na systémy hodnot, profesní etiku, etický kodex a etiku ve vzdělávání inspektorů. Poslední stěžejní kapitola se pokouší o rozbor eticky problematických oblastí identifikovaných v současných podmínkách inspekčního procesu. Obsahuje taktéž návrhy na jejich řešení. Práce využívá dat získaných kvalitativním šetřením mezi specializovanými odborníky externími inspektory.
|
|
| |
|
| |
|
|
Povinnost celoživotního vzdělávání znalců jmenovaných soudy a ministrem spravedlnosti v návaznosti na výkon znalecké činnosti s přihlédnutím k platné právní úpravě a nástin modelu řešení
Pivoňková, Kateřina
Autorka článku řeší - v rámci své disertační práce - problematiku standardizace a harmonizace celoživotního vzdělávání znalců se specifickým zaměřením na potřeby znaleckých oborů ve Forenzní ekotechnice. V tomto příspěvku se věnuje této oblasti z pohledu současné právní úpravy, která znalcům již jmenovaným neukládá za povinnost další profesní vzdělávání, srovnává existující podmínky, metody a přístupy náročného přijímacího řízení předcházejícího jmenování žadatele do funkce znalce (čtyřsemestrální studium, délka odborné praxe, znalecké minimum, způsob ověřování podmínek pro jmenování znalcem, tj. písemný test, zpracování zkušebního znaleckého posudku, přijímací pohovor) a současně zvažuje nástin modelu řešení celoživotního vzdělávání znalců a to jak před jejich jmenováním do funkce, tak i po celou dobu výkonu funkce znalce.
|
|
|
Povinné celoživotní vzdělávání znalců
Pivoňková, Kateřina
Autorka řeší otázku celoživotního vzdělávání znalců, které je tématem její disertační práce, s cílem vytvořit jednotnou vzdělávací soustavu (dále JVS), kterou bude možno využít obecně pro všechny znalecké obory, odvětví a specializace, která bude systematická a přehledná, bude vycházet z již známých a v praxi ověřených způsobů (např. certifikace, kurzy, specializační studium apod.). JVS v sobě bude zahrnovat znalosti oboru soudní inženýrství, jeho čtyři oblasti znalecké činnosti a stávající metodiky. Začlení nově navržené přístupy, které systematicky a plošně vymezí celoživotní vzdělávání znalců jak v rovině teoretické, tedy zejména právní, tak v rovině odborné, tj. prakticky zaměřené na konkrétní odborné znalecké disciplíny. Modelový vzor bude zahrnovat celoživotní vzdělávání znalců před jejich jmenováním do funkce i kreditní systém vzdělávání po celou dobu výkonu funkce znalce se zohledněním andragogických přístupů.
|
|
|
Názory pracovníků v sociální oblasti na další vzdělávání v jihočeském kraji
CANTILLOVÁ, Klára
Bakalářské práce se zabývá zmapováním názorů pracovníků v sociální oblasti na další vzdělávání v Jihočeském kraji. Další vzděláním je zde myšleno především vzdělání dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zabezpečit sociálnímu pracovníkovi další vzdělání v rozsahu 24 hodin za kalendářní rok. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část se zabývá teoretickým pracovnám tématu dalšího vzdělávání, požadavků kladených na pracovníky v sociální oblasti a motivace k dalšímu vzdělání. Část druhá je koncipována jako část praktická, která obsahuje interpretaci výsledků prováděného výzkumu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.